{literal} {* *}

stará pohlednice se ZbirohemPoklady jihozápadu Křivoklátska, jehož vstupní branou je Zbiroh, čekají na objevení.

Zbirožský zámekMěsto Zbiroh (452 m n. m.) je nejen hraniční oblastí rokycanského okresu, ale i vstupní branou do podbrdských lesů a křivoklátských hvozdů. Rozkládá se na východním svahu zámeckého vrchu (546 m n. m.), kde na lesnatém vršku vévodí celému kraji rozlehlý zbirožský zámek, kolem něhož se rozkládá zámecký park, jenž je největším parkem na Rokycansku.

BerounkaČlenitá, poměrně chudá zemědělská pahorkatina se zachovalými lesními celky zasahujícími sem ze sousedního Křivoklátska. Řadí se do oblasti Radečsko-Křivoklátské vrchoviny s nejvyšším vrcholem Radeč (721 m n. m.). Zbirohem prochází hranice CHKO Křivoklátsko, která je chráněnou biosférickou rezervací UNESCO.

Kolem úpatí zámeckého vrchu se vine Zbirožský potok, pramenící v Sirské hoře, s přítoky Koželužského, Jablečného a Ostroveckého potoka a směřuje zalesněným, skalnatým, romantickým údolím k Berounce. Protéká řadou rybníků – Cekovským, Dolejším, Kařezským, Dvorským, Čápským, Podzbirožským (Flusar), Mlýnským, Kravákem.

Zbiroh – název města prodělal ve své historii mnohé přeměny: od Sbirow po Sbyrow, castrum Sbyroh, Swiroho, Sbyeroh, Zbirow, Zbirov a od roku 1928 po úřední změně zní Zbiroh.

Zámek Zbiroh - hláskaZámek Zbiroh, původně raně gotický hrad, byl postaven patrně v 1. pol. 13. stol. První písemný dokument připomínající hrad Zbiroh je z roku 1230 ze záznamu v listinách kláštera v Plasích. Před r. 1594 byl přestavěn v renesanční zámek. Součástí hradu je gotická hradní kaple ze 14. století s freskovitou výzdobou presbyteria, Okrouhlá věž ze 13. století, stojící na buližníkové skále s jaspisem, je 12 m vysoká. Hradní studna je vylámaná ve skále a její největší udávaná hloubka je 163 m. Ve velkém sále, osvětleném tehdy skleněnou střechou, vytvářel v letech 1910 – 1928 světově známý malíř Alfons Mucha svá monumentální díla. Nejznámější je cyklus obrazů Slovanská epopej. Za pozornost stojí rekonstruovaná opona pro jeviště sokolovny ve Zbiroze, vytvořená podle návrhu Alfonse Muchy v roce 1923 a v roce 1997 prohlášená MK ČR za kulturní památku. Dnes zdobí sál zámku Zbiroh.

Město Zbiroh

Život obyvatel osady, vsi, městečka, města byl vždy úzce spojen s osudy držitelů hradu, později zámku. První zmínka o vsi Zbiroh pochází z roku 1350. Dalším důležitým mezníkem historie města je rok 1369, kdy Rožmberkové povýšili trhovou ves Zbiroh na městys a udělili výsady: konání trhů, vaření piva a právo užívat znak a pečeť (červená pětilistá růže na stříbrném poli). V roce 1897 byl Zbiroh povýšen na město císařem Františkem Josefem I., který také Zbiroh navštívil.

Hlavní obživou kraje bylo zemědělství, lesnictví a železářství. Ve 14. století nastal čilý rozvoj. V souvislosti se vznikající těžbou železné rudy jsou na její zpracování stavěny vysoké pece a železné hamry na Františkově.
Roku 1421 bylo okolí Zbiroha popleněno Žižkovým početným vojskem, táhnoucím s 320 vozy k hradu Vlčtejnu. Zpustla řada gruntů, hospodářský rozvoj byl utlumen. Pohromou pro Zbiroh byl vpád švédských vojsk na Rokycansko v letech 1634 až 1640. Roku 1634 vypálila Banerova vojska celé město Zbiroh, přičemž spolu se starou radnicí shořely i výsady udělené Zbirohu Rožmberky i řada dalších městských knih.
V březnu 1640 se uvádí Zbiroh mezi obcemi, které jsou úplně spáleny. Ještě roku 1652 tu bylo pustých 11 gruntů a dvě chalupy.

Za povšimnutí stojí domy na náměstí a ve Sládkově ulici. Muzeum Josefa Václava Sládka v domě čp. 28 na Masarykově náměstí bylo zřízeno v roce 1952. Nachází se na původním místě rodného domku básníka. Dům přestavěl jako jednopatrovou budovu básníkův otec Petr Sládek. Na domě je umístěna pamětní deska básníka od sochaře Antonína Odehnala. Expozice muzea představuje život a dílo J. V. Sládka a její součástí je stálá výstava jeho fotografií. V městském muzeu se nachází expozice věnovaná železářství a období podnikání B. H. Strousberga, je zde připomenuta továrnička Václava Jíši na kuřácké potřeby a zařízení selské jizby z 19. století. V muzeu probíhají krátkodobé výstavy a kulturní akce. Součástí muzea je bohatá knihovna. 

Ke kulturnímu životu Zbiroha přispěla řada rodáků a osobností. Svou půvabnou polohou se stal Zbiroh oblíbeným letním sídlem.
Alfons Mucha není jedinou slavnou osobností, která ve Zbiroze působila. Při vyslovení jména Zbiroh se hned vybaví především básník Josef Václav Sládek. Dále se zde narodili Josef Palivec, Karel Vokáč, Josef Merhaut. Ve Zbiroze pobývali Fráňa Šrámek, Bohuslav Foerster, kronikář Zbirožska Antonín Drachovský, F. A. Heber, předchůdce prof. dr. Augustina Sedláčka, autora sedmidílného souboru o českých hradech, a JUDr. J. Pohl, který se zabýval historií pošt a soudů. Se Zbirohem je spjato i jméno Václava Vačkáře – během pobytu ve zdejším kraji zkomponoval slavnou Vzpomínku na Zbiroh.  

Josef Václav Sládek s rodinouJosef Václav Sládek (1845–1912) je nejslavnějším zbirožským rodákem, básníkem a překladatelem, vydavatelem a redaktorem časopisu Lumír, lyrikem intimní občanské poezie a dětského světa. Je autor vlasteneckých básní, překladatelem anglo-americké poezie a téměř celého Shakespearova díla. Po ukončení univerzitních studií pobyl 2 roky v Americe.
Po návratu se stal profesorem angličtiny na Obchodní akademii v Praze a vydal první česko-anglickou učebnici. Zemřel roku 1912 ve Zbiroze a pochován je na vyšehradském Slavíně.

Fráňa Šrámek (1877–1952) – básník, prozaik a dramatik. Školu ve Zbiroze navštěvoval v letech 1883–1885 a pobýval v domech čp. 164 a 127. Zbirožské zážitky zachytil v románech Stříbrný vítr (skalní uskupení Hlavatice a Baba) a v Pasti.

Alfons MuchaAlfons Maria Mucha (1860–1939) – světový malíř, kreslíř a ilustrátor. Tvůrce stylu, který se stal stylem doby – herbář křivek v období let 1900. Představitel evropské secese. Majitel zbirožského panství Josef František Colloredo Mansfeld nabídl Muchovi v roce 1912 ubytování a prostory zbirožského zámeckého plesového sálu. Ten se mu stal místem k uskutečnění vlasteneckého snu. Po dobu šestnácti let zde koncipoval cyklus Slovanská epopej, evokující mýty i dějiny slovanských osudů. Přátelský vztah ke zbirožskému prostředí vyjádřil Mucha i tím, že si ke své práci zval zbirožské občany jako modely pro svá díla (učitel Kreisinger, bratři Vokáčové, Vinš, Kozler, Svejkovský, Fany Kučerová). Ve zbirožském muzeu je uchován návrh opony zbirožským Sokolům z roku 1923. Také narození syna Jiřího Muchy (spisovatele) v roce 1915 prohloubilo rodinné vztahy ke Zbirohu. Zbiroh v posledních letech navštívila i manželka Jiřího, hudební skladatelka G. Muchová, a jejich syn John Mucha. Ve Zbiroze také vznikly návrhy prvních čs. poštovních známek. Pro Rokycany vytvořil obraz Jan Rokycana na koncilu v Basileji.

Jiří Mucha (1915–1991) – zámecký rodák, byl synem malíře A. Muchy, pracoval jako novinář, spisovatel a překladatel. Za druhé světové války byl příslušníkem Čs. armády v Anglii.

Josef Palivec (1886–1975) byl rodákem ze Švabína, jako básník zaujímá v české poezii pozoruhodnou pozici svou meditativností, šifrovaností slovního významu a metafor i hrou se slovy, jež ovšem míří na sám práh reflexe tragiky i lidské existence. (Pečetní prsten, Spáč aj.) Byl také překladatelem díla P. Valéryho. Pro francouzské revue překládal Horovy, Seifertovy i Nezvalovy básně. Byl všestrannou osobností občanského i literárního světa. Manželstvím se sestrou K. Čapka, Marií Čapkovou, vstoupil prostřednictvím sňatku nevlastní dcery do okruhu rodiny hudebního skladatele Igora Stravinského. Byl účastníkem odboje ve 2. světové válce a ředitelem tiskového odboru ministerstva zahraničí ČR. V 50. letech byl odsouzen na 20 let do žaláře.

Josef Bohuslav Foerster (1859–1951) byl hudebním skladatelem a spisovatelem. Zhudebnil četné básně J. V. Sládka, zvláště jako sbory. Za německé okupace přebýval ve Zbiroze a své dojmy uložil do skladby Zbirožská suita.

Václav Vačkář (l881–1954) – hudební skladatel, stal se spoluzakladatelem Organizace hudebníků československých, později Ochranného svazu autorského. Vedl kapely v Dalmácii, Šibeniku, na Korčule, hrál v divadle v Krakově, Vinohradském v Praze, v České filharmonii nejprve na housle a pak trumpetu. Ve Zbiroze, kam byl v roce 1926 pozván nadlesním Herzogem, byl okouzlen přírodou a na vyzvání paní Čekanové zkomponoval proslulou serenádu Vzpomínka na Zbiroh. Měl přímý vliv na vznik zbirožského smyčcového orchestru, založeného Karlem Pražským. Hudební tradice však pokračuje v každoročním pořádání hudebních slavností české muziky Vačkářův Zbiroh.

Text a archivní dokumenty zpracovaly: Mgr. Dagmar Viletová a Bc. Eva Svobodová

 

 

 

 

Zbirožský dvůr